Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

V České republice patří očkování proti chřipce mezi nepovinné očkování, jehož náklady hradí zdravotní pojišťovny pro specifické skupiny obyvatel. Zatím chybí standardní úhrada očkování pro širší populaci, s čímž souvisí také velmi nízká míra proočkovanosti. O tom, jak tento problém řešit na základě dat o klinických a ekonomických dopadech souvisejících s chřipkou, píší v grafu měsíce Barbora Decker, Robin Pokorný a Katarína Bakšiová.

AI Act je první komplexní regulací umělé inteligence v Evropě. Bude mít dopad na obory jako jsou HR nebo finanční sektor, může výrazně ale zasáhne také výrobce zdravotnických prostředků využívajících umělou inteligenci. Počet takových výrobků přitom bude pravděpodobně stále narůstat. Jaké jsou jeho implikace pro zdravotní systémy a inovátory, o tom píše Aneta Bernardová.

Jako screening se typicky označují programy, které plošně vyšetřují určitý segment populace za účelem včasné detekce onemocnění (viz např. NZIP). Nejčastěji se v českém kontextu hovoří o screeningu v souvislosti s nádorovými onemocněními, ale svou roli mohou tyto programy hrát také v prevenci kardiovaskulárních chorob či odhalování komplikací v těhotenství či raném dětství.

Jak hospodaří české zdravotnictví? Jaké jsou příjmy do systému veřejného zdravotního pojištění a kteří pojištěnci ze systému naopak nejvíce čerpají? To naleznete v grafu měsíce, který připravili Katarína Bakšiová a Jakub Hlávka.

Nizozemsko se dlouhodobě pohybuje na špičce tvorby a implementace zdravotní politiky v oblasti demence. U příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy nemoci 21. září přinášíme rozhovor s Jacqueline Hoogendam, která téměř dvě dekády působila jako nizozemská koordinátorka pro oblast demencí. Rozhovor připravila Hana M. Broulíková.

Mohly by mobilní aplikace pro podporu duševního zdraví být dalším dílkem, jak ulehčit přetíženému systému v oblasti psychiatrie a duševního zdraví v České republice?