Do systému veřejného zdravotního pojištění přispívají tři skupiny lidí, každá jiným způsobem. Za děti, důchodce, nezaměstnané a lidi na rodičovské dovolené platí pojistné stát ze státního rozpočtu. Za zaměstnance odvádí pojistné jejich zaměstnavatel přímo ze mzdy. A osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) – živnostníci a podnikatelé – si pojistné platí samy, podle svého zisku, někteří z nich v tzv. paušálním režimu. V praxi ale podle dostupných údajů odvádí zákonné minimum naprostá většina OSVČ na hlavní činnosti, ne částku odpovídající jejich reálným příjmům (VZP ČR už v roce 2016 uváděla, že přesně minimum platí "více než polovina" z nich, a podle pozdějších komentářů jde i dnes o nejpočetnější skupinu).
Tři různá tempa růstu
Podle naší analýzy vzrostla platba státu za státního pojištěnce z 10 140 Kč v roce 2015 na 25 524 Kč v roce 2025 (+152 % nominálně, +65 % reálně). Platba za zaměstnance (platí zaměstnavatel a zaměstnanec společně) stoupla z 43 077 na 79 728 Kč (+85 % nominálně, + 19 % reálně). Platby za zdravotní pojištění, které platí většina OSVČ, vzrostly z 21 564 na 37 716 Kč (+75 % nominálně, +13 % reálně).
Důležitější než procenta je ale tvar křivek. Platba za zaměstnance a minimum OSVČ rostou plynule, protože se odvíjejí od průměrné mzdy v ekonomice. Platba státu byla dlouho méně předvídatelná: v polovině roku 2020 vláda mimořádně navýšila platbu v reakci na covid (z 1 067 na 1 567 Kč měsíčně), v září 2022 ji naopak snížila (z 1 967 na 1 487 Kč), tedy pod úroveň, která platila kdykoli v roce 2021. Od roku 2023 se platba státu počítá podle mechanického vzorce (růst cen plus polovina růstu reálné mzdy), což ji přibližuje logice zaměstnanecké a OSVČ platby. Ani to ale politické zásahy nevyloučilo: pro rok 2027 vláda schválila navýšení plateb za státní pojištěnce o 21 mld. Kč, ačkoli samotný vzorec by znamenal nárůst asi o 3,2 mld. Kč.
Rozdíl v tempu růstu navíc nejde jen na vrub inflaci, která byla v tomto období vysoká (spotřebitelské ceny vzrostly kumulativně o necelých 55 %, ČSÚ): platba státu rostla i po jejím odečtení několinásobně rychleji než platby OSVČ a zaměstnanců.
Proč rostou příjmy od OSVČ
Příjem z kategorie OSVČ za deset let vzrostl, ale ne hlavně proto, že by jednotlivý živnostník platil výrazně víc (zákonné minimum vzrostlo "jen" o 75 %, po očištění o inflaci pak jen o 13 %). Hlavní příčinou je to, že přibylo lidí vedených jako OSVČ na hlavní činnost. Podle přímého údaje ČSSZ jich bylo v roce 2024 přibližně 689 tisíc; pro rok 2015 jsme přesné číslo veřejně nedohledali, ale z tehdejšího celkového počtu OSVČ lze odhadnout zhruba 566 tisíc na hlavní činnosti. Část přírůstku souvisí s popularitou paušální daně a s přechodem části zaměstnanců na podnikání na živnostenský list (tzv. švarcsystém). Pro celkový příjem systému je to dobrá zpráva: peněz za OSVČ přibylo. OSVČ ale stále ve srovnání se zaměstnanci přispívají do systému veřejného zdravotního pojištění jen asi polovinou toho, co zaměstnanci. V budoucích reformách o udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění pak bude na místě řešit, do jaké míry je možné platby na zdravotní pojištění mezi zaměstnanci a OSVČ harmonizovat.
