Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

Kvalita a efektivita poskytování zdravotní péče v Česku je závislá na množství rozhodnutí, která aktéři zdravotního systému činí. Naše představy o charakteru tohoto rozhodovacího procesu však nejsou úplně v souladu s realitou. Např. rozhodování lékařů o léčebných postupech a péči o pacienty je obecně vnímáno jako proces opírající se o odborné znalosti, empirickou zkušenost a objektivní klinická data. Ve skutečnosti je však klinický úsudek výsledkem kombinace neúplných informací, časového tlaku a přirozených nedostatků lidské kognice. Tento článek se zaměřuje na rozhodování lékařů (nejen) v Česku a jeho možné systémové důsledky.

Alkohol je v mnoha zemích, včetně České republiky, hluboce zakořeněnou součástí společenského života. Z pohledu veřejného zdraví však patří mezi nejvýznamnější preventabilní rizikové faktory nemocnosti a předčasné úmrtnosti.

V Iniciativě přicházíme s novým formátem anket, jejichž cílem je nabídnout rychlý, ale zároveň odborně ukotvený pohled na aktuální společenská témata. Oslovujeme jak odborníky z Iniciativy, tak externí expertky a experty, abychom zachytili širší spektrum názorů a zkušeností.

České zdravotnictví dnes odměňuje především objem péče, nikoli její skutečný přínos pro pacienta. Úhrada za výsledky představuje posun od logiky „kolik jsme toho udělali“ k otázce „co jsme tím skutečně zlepšili“. V textu se zaměřujeme na to, proč je tento přístup ekonomicky i klinicky smysluplný, jaké konkrétní efekty přinesl v zahraničí – od snížení rehospitalizací po epizodické úhrady v chirurgii – a proč je relevantní právě pro český systém, který již stojí na DRG základu. Na empirických příkladech ukazuje, že vyšší kvalita nemusí znamenat vyšší náklady, a že správně navržené výsledkové úhrady mohou současně zlepšovat péči i dlouhodobou udržitelnost systému.

V listopadu loňského roku zveřejnila organizace OECD svou zprávu Health at a Glance 2025, která přináší i data za Českou republiku. Stejně jako v předchozích letech zpráva upozorňuje, že behaviorální faktory, jako jsou kouření, nadměrná konzumace alkoholu nebo nezdravá strava, patří mezi hlavní příčiny preventabilních úmrtí. Jedná se o úmrtí, kterým bylo možné předejít prostřednictvím účinné prevence, včasné diagnostiky nebo adekvátní léčby a která jsou často úzce spojena s rizikovými životními návyky.

Iniciativa pro efektivní zdravotnictví vyhlašuje Cenu IEZ zaměřenou na zvyšování efektivity ve zdravotnictví. Cílem ceny je identifikovat, ocenit a zviditelnit konkrétní projekty, řešení a přístupy, které jsou podložené daty a prokazatelně přispívají k lepšímu fungování zdravotního systému.