Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

České zdravotnictví dnes odměňuje především objem péče, nikoli její skutečný přínos pro pacienta. Úhrada za výsledky představuje posun od logiky „kolik jsme toho udělali“ k otázce „co jsme tím skutečně zlepšili“. V textu se zaměřujeme na to, proč je tento přístup ekonomicky i klinicky smysluplný, jaké konkrétní efekty přinesl v zahraničí – od snížení rehospitalizací po epizodické úhrady v chirurgii – a proč je relevantní právě pro český systém, který již stojí na DRG základu. Na empirických příkladech ukazuje, že vyšší kvalita nemusí znamenat vyšší náklady, a že správně navržené výsledkové úhrady mohou současně zlepšovat péči i dlouhodobou udržitelnost systému.

V listopadu loňského roku zveřejnila organizace OECD svou zprávu Health at a Glance 2025, která přináší i data za Českou republiku. Stejně jako v předchozích letech zpráva upozorňuje, že behaviorální faktory, jako jsou kouření, nadměrná konzumace alkoholu nebo nezdravá strava, patří mezi hlavní příčiny preventabilních úmrtí. Jedná se o úmrtí, kterým bylo možné předejít prostřednictvím účinné prevence, včasné diagnostiky nebo adekvátní léčby a která jsou často úzce spojena s rizikovými životními návyky.

Iniciativa pro efektivní zdravotnictví vyhlašuje Cenu IEZ zaměřenou na zvyšování efektivity ve zdravotnictví. Cílem ceny je identifikovat, ocenit a zviditelnit konkrétní projekty, řešení a přístupy, které jsou podložené daty a prokazatelně přispívají k lepšímu fungování zdravotního systému.

Předvánoční období patří každoročně k nejnáročnějším obdobím pro naše duševní zdraví. Podle řady odborných studií se v těchto týdnech zvyšuje míra stresu, tlak na výkon i celková psychická zátěž. Snažíme se skloubit závěr roku v práci, osobní povinnosti, rodinná očekávání a zároveň si uchovat představu „dokonalých Vánoc”. Právě tato kombinace může snadno vést k únavě, pocitu zahlcení či ztrátě radosti z období, které má být především o klidu a zastavení.

Transformace nemocničních lůžek z akutních na jiné typy je tématem, kterému jsme se podrobně věnovali také v naší nedávné studii Zdravotnictví pro budoucnost. ČR má velmi hustou síť nemocnic poskytujících akutní péči. Celkově se jedná o 160 nemocnic, které disponují 49 tisíci akutními lůžky, včetně velmi nadprůměrného počtu JIP lůžek. Systém ale čelí významným výzvám. Náklady na akutní lůžkovou péči v roce 2024 dosáhly zhruba 57 % výdajů veřejného zdravotního pojištění. Přitom stárnutí populace a nárůst chronických onemocnění zvyšují poptávku spíše po následné, sociální i domácí péči. Fragmentace zdravotnického personálu do mnoha malých oddělení snižuje celkovou efektivitu. To vše vede k nutnosti reformy systému akutní péče a lůžkového fondu, posílení koordinace s ostatními sektory a efektivnějšího využití lidských zdrojů.

Českem hýbe extrémně citlivá a smutná kauza úmrtí dvou dětí během porodu. Jako každá kauza přitahuje názory, v drtivé většině případů zcela předčasné, i s ohledem na prakticky nulové známé informace. I proto přímo jí tento text o moc více pozornosti věnovat nebude. Tragická událost i reakce na ni ale otevírají téma, které si veřejnou diskuzi skutečně zaslouží: jakou (porodní) péči v ČR chceme? A jde se k tomu propočítat?