Oceněné projekty ukazují tři cesty ke zlepšení péče: zavádění paliativního přístupu do práce záchranných služeb, snazší komunikaci pacientů se zdravotnickým zařízením a využití umělé inteligence při vyhodnocování rentgenových snímků.
“Česká republika má obrovský potenciál pro vedení v oblasti inovací a jejich implementace. Tito tři ocenění ukazují, že inovace nejsou jenom o technologiích, ale také o lidech, kteří identifikují problémy, na které se snaží najít praktická řešení," řekla v úvodním slově Zsofie Pusztai, zástupkyně Světové zdravotnické organizace v České republice.
Hlavní cenu za projekt Paliativní péče v prostředí zdravotnické záchranné služby převzal z rukou zakladatele IEZ Jakuba Hlávky David Peřan, ředitel Centra paliativní péče a člen projektového týmu. Ve svém proslovu mimo jiné upozornil na kvalitu české vědy i na nutnost její finanční podpory. Cenu za mobilní aplikaci IKEM online převzal zástupce společnosti Bindworks Vít Svojše a za projekt Carebot AI CXR společnosti Carebot ocenění převzal Marek Řehoř, její COO.
Po předání cen a krátkém představení oceněných projektů odpovídali zástupci společností na otázky redaktora Seznam Zpráv Martina Čabana. Debata se týkala samotných projektů a jejich měřitelných přínosů pro pacienty i zdravotnický systém, ale také překážek, které brzdí příchod podobných projektů na trh. Mezi nimi znělo zejména nepochopení možných přínosů, především u umělé inteligence, ze strany vedení některých nemocnic, neochota subdodavatelů poskytovat data a nedostatek notifikovaných osob v České republice, jejichž omezené kapacity prodlužují administrativní proces přivádění nových technologií na trh i na dva roky.
„V těchto případech je pak třeba všechny postupně nadchnout. Jiné zájmy mají pojišťovny, farmaceutický průmysl a úplně jiný zájem má veřejný sektor,“ popsal Peřan. Podle něj je nejdůležitější překonat mindset jednotlivých hráčů právě pomocí dat.
Projekt Paliativní péče v prostředí zdravotnické záchranné služby přinesl krajským zdravotnickým záchranným službám metodickou i praktickou podporu při zavádění paliativního přístupu do jejich práce. Podle Peřana pokračuje zejména snahou vzdělávat lékaře, sestry a záchranáře v tom, jak pečovat o emoce paliativních pacientů i jejich blízkých. „Asi 70 procent pacientů trpících nevyléčitelnou nemocí chce být doma, ne na lůžku intenzivní péče. Česká republika má nejvíce intenzivních lůžek na 100 000 obyvatel v Evropě, přičemž intenzivní péče je ta nejdražší, kterou umíme poskytnout. Takový pacient tu péči nechce, ani ji nepotřebuje, ale nejčastěji na ní končí,“ uvedl Peřan. „Díky našemu projektu má tento pacient ve chvíli, kdy přijde do kontaktu se záchrannou službou, osmkrát větší šanci, že zůstane doma,“ dodal.
Carebot AI CXR je software využívající umělou inteligenci k automatické analýze rentgenových snímků hrudníku se zaměřením na časný záchyt závažných onemocnění včetně rakoviny plic. Jeho budoucnost spočívá podle Marka Řehoře mimo jiné v tom, že by časem mohl být každý rentgenový snímek zároveň preventivním screeningem.
S pozitivní odezvou se setkává také aplikace IKEM Online. „Pacienti jsou zdravotnickému zařízení blíž, bez jediného telefonátu přes aplikaci řeší termíny návštěv, recepty, výsledky a lékařské zprávy,“ uvedl Vít Svojše. Aplikaci podle něj aktivně využívá 12 až 13 tisíc pacientů a více než 600 z nich sdílí kontinuální data z glykemických senzorů a EKG.
Řeč přišla i na roli umělé inteligence a sílící společenský tlak na její regulaci. „Dříve jsme si stěžovali na bariéry, dnes jsou ale důležitější než jindy. Nastavují mantinely nám i jiným firmám,“ zhodnotil situaci Marek Řehoř z Carebotu.
Na jeho slova navázala následující panelová debata. Diskutovali v ní náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Antonín Hlavinka, předsedkyně Komise RIA (Pracovní komise pro hodnocení dopadů regulace Legislativní rady vlády) při Úřadu vlády ČR Lucie Zapletalová a místopředseda Adam Grunděl. Vedla se v duchu nepodkročitelnosti jasně nastavených pravidel, jako jsou GDPR, AI Act a MDR (nařízení EU 2017/745 o zdravotnických prostředcích). „My, na rozdíl od Číny, naštěstí známe pojmy, jako je GDPR, které nás dělá odolnějšími v bezpečnostních otázkách včetně umělé inteligence,“ řekl Grunděl.
VZP je pak podle Hlavinky ochotná takové projekty podporovat například nastavením dočasných plateb a začala přijímat první návrhy na úhrady v rámci Řízeného vstupu inovací. „Aby nám nevykrvácely všechny startupy, jsme ochotni jim poskytnout dočasnou úhradu, ale jen pokud to myslí vážně a projdou regulatorním postupem,“ dodal.
Grunděl pak doporučil začínajícím projektům obracet se zejména na inovační kancelář Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Zároveň přislíbil, že na konci listopadu vydá ministerstvo zdravotnictví resortní strategii, která má startupům posloužit jako návod, jak se orientovat v legislativním procesu spojeném se zdravotnickými prostředky. „Zároveň ale nejde jen o nápady. Důležité je sbírat validní data a měřit dopady, ale také například v rámci AI nezapomínat na pacienty a edukovat i je,“ uzavřel.
“Mám velkou radost, že první ročník Ceny IEZ ukázal, že o dobré nápady a kvalitní řešení není v českém zdravotnictví nouze, a že efektivitu mohou přinést jak technologie, tak nové postupy a lepší komunikace s pacientem. Už teď se těšíme na další ročník naší Ceny,” okomentovala na konec slavnostní předání Eliška Selinger, členka výboru IEZ.
