Prvním a nejvýraznějším trendem je kontinuální nárůst počtu ošetřených pacientů v průběhu let. Zatímco v roce 2010 záchranná služba za celý rok zajistila péči ve 689 142 případech, v roce 2024 už toto číslo dosáhlo 1 050 015. Během patnácti let tak roční zátěž systému stoupla o více než 50 %.
Druhým pozorováním je sezónnost při pohledu na konkrétní měsíce. Absolutní minimum v datech najdeme v únoru 2010, kdy záchranáři zaznamenali 53 977 ošetřených pacientů za měsíc. Historické maximum pak přišlo v prosinci 2022, kdy měsíční počet případů dosáhl rekordních 98 861. Obecně platí, že prosinec je pro záchrannou službu dlouhodobě nejnáročnějším měsícem v roce – kumulativně za celých 15 let jde o ošetření více než 1,18 milionu případů. Dalšími vysoce frekventovanými měsíci jsou červenec a srpen, kdy celkový počet ošetřených od roku 2010 přesáhl v obou z těchto měsíců hranici 1,15 milionu.
Zatímco celorepubliková heatmapa ukazuje, ve kterých měsících jsou záchranáři v největším nasazení, pohled na data očištěná o velikost jednotlivých krajů přináší přesnější srovnání. Druhý graf sleduje počet ošetřených pacientů v přepočtu na 1 000 obyvatel za rok 2024, což ukazuje reálnou intenzitu využívání záchranné služby v regionech. Celorepublikový průměr se pohyboval kolem 96 ošetřených pacientů na 1 000 obyvatel, avšak s významnými regionálními rozdíly.
Jednoznačně nejvyšší zátěž vykazuje Karlovarský kraj s téměř 132 výjezdy na 1 000 obyvatel. Spolu s Libereckým (114) a Ústeckým krajem (111) tvoří severní a západní Čechy pás s nejvyšším zatížením přednemocniční péče v zemi. Tento trend může souviset se specifickou socioekonomickou strukturou a často i horší dostupností běžných obvodních lékařů či lékařských pohotovostí, což může vést k tomu, že lidé častěji volají tísňovou linku.
Hlavní město Praha s hodnotou 97 na 1 000 obyvatel se drží na celostátním průměru, ačkoliv v absolutních číslech drží Praha prvenství. Na opačném konci žebříčku najdeme moravské regiony. Vůbec nejnižší zátěž vykazuje Jihomoravský kraj s 81 ošetřenými pacienty na 1 000 obyvatel, což je o desítky procent méně než na severu Čech. Velmi stabilní situace je také v Kraji Vysočina (86) a v Královéhradeckém kraji (89).
Z dat je patrné, že zátěž záchranných služeb není po republice rozdělena rovnoměrně. Zatímco některé kraje těží ze sítě primární lékařské péče, jiné regiony musí spoléhat na záchranáře i v případech, které by za jiných okolností vyřešil praktický lékař.
V každém případě je důležité si připomínat základy první pomoci a mít v telefonu nainstalovanou aplikaci Záchranka.
