10.2.2022

Jak se žije v USA: neurochirurg Štěpán Čapek

Přinášíme rozhovor se Štěpánem Čapkem, rezidenčním lékařem v oblasti neurochirurgie na University of Virginia, School of Medicine. Štěpán je jedním ze spolupracovníků Iniciativy pro efektivní zdravotnictví a nedávno se vrátil z odborné stáže na Novém Zélandu.
Rozhovory
Mezinárodní srovnání
Zdravotnické profese

Jak dlouho působíš ve Spojených státech a co Tě tam přivedlo?

Momentálně jsem v sedmém, posledním roce předatestační přípravy – rezidentury. Před rezidenturou jsem strávil 2 roky na Mayo Clinic, takže celkem jsem v USA osmým rokem (jeden rok jsem strávil na Novém Zélandě). Hlavní motivací byla struktura a kvalita výuky mladých lékařů, autonomie lékaře po atestaci a zázemí pro vědu a výzkum.

Jaké jsou podle Tebe největší rozdíly mezi českým a americkým zdravotnictvím?

System amerického zdravotnictví je samozřejmě velmi odlišný od českého. Americké zdravotnictví je v principu komerční a lékař je přímo odpovědný za poskytovanou péči, z čehož plynou pro a proti. Na jednu stranu pacient v US dostane prvořadou péči, veškerá i specializovaná vyšetření jsou k dispozici v podstatě do druhého dne a čekací doby na lékaře-specialistu nebo operaci jsou v řádu dnů nebo týdnů spíš než měsíců. Na druhou stranu přímá odpovědnost lékaře vede často k defenzivní medicíně, což může vést ke zbytečným vyšetřením a k vysokým nákladům (pro pojišťovnu i pacienta).

Americké zdravotnictví je obecně drahé, pro zajímavost v USA si nemusím platit extra cestovní pojištění protože lékařská péče je kdekoliv jinde na světě levnější…

V čem se můžeme od USA učit a v čem zase Amerika od nás?

V prvé řadě žádný zdravotnický systém není perfektní a systém a financovaní zdravotní péče je diskutovaným politickým tématem všude na světě. Odpověď bych ale rozdělil do 2 oblastí: 1) péče o pacienta a 2) profesní-lékařské.

V péči o pacienta určitá míra zodpovědnosti lékaře je zdravá a motivující. Jen velmi malá skupina pacientů je skutečně schopna být vlastním advokátem, naprostá většina pacientů je odkázána na lékaře. Zároveň je důležité vytvořit prostředí, kde pacient je motivován se aktivně starat o vlastní zdraví a přijímanou péči. Tím rozhodně nemyslím jen finanční spoluúčast, ale např. respektování autonomie pacienta stran lékařů, schopnost vybrat si lékaře, dostupnost “second opinion” atd. V opačném směru v US se určitě máme co přiučit stran efektivního využití prostředků, t.j. neplýtvat. Rovněž systém primární a preventivní péče v ČR je záviděníhodný a ve výsledku vede k významným úsporám.

V profesním-lékařském světě v ČR můžeme zapracovat např. na systému výuky mladých lékařů a na motivaci k celoživotnímu vzdělávání lékařů po atestaci.

Co by pro Tebe bylo motivací se vrátit do Česka?

Motivace sama o sobě asi problém není, doma je pořád v Česku.

Závěr
Stáhnout whitepapers
Stáhněte si whitepapers v .pdf podobě pro podrobnější informace na toto téma