Preventivní opatření jsou zpravidla omezena na rutinní vyšetření a očkování, přičemž chybí systematický přístup k primordiální prevenci – tedy snaze o eliminaci rizikových faktorů ještě před jejich vznikem. Tento text, který vychází z mé zkušenosti lékaře působícího ve Švýcarsku, představuje srovnání se švýcarským modelem, který může v mnoha ohledech sloužit jako inspirace pro efektivnější a udržitelnější přístup k prevenci a zdravotní gramotnosti.
Primordiální prevence se zaměřuje na zamezení vzniku samotných rizikových faktorů, které vedou k rozvoji civilizačních onemocnění. V kontextu České republiky jde především o prevenci kardiovaskulárních a metabolických onemocnění (např. hypertenze, diabetes mellitus, obezita), ale také poruch duševního zdraví (např. deprese, úzkostné poruchy). Nedostatečné včasné záchyty a prevence těchto stavů vedou k postupnému zvyšování zátěže zdravotního systému, a to jak po stránce ekonomické, tak personální. [1]
Efektivní primordiální prevence zahrnuje široké spektrum intervencí, které jsou zaměřeny na celou populaci i na specifické rizikové skupiny. Patří sem podpora zdravé výživy (Od zdanění slazených nápojů po osvětu a vzdělávání dětí i dospělých o zásadách zdravého stravování či podporu zdravého stravování ve školách a školkách), fyzické aktivity, psycho-edukace, ale i prevence závislostního chování. Význam těchto intervencí je obzvláště patrný v případě jejich včasného uplatnění – ideálně již v dětském věku.
Ve Švýcarsku je zdravotní gramotnost a prevence nedílnou součástí národní zdravotní politiky. Téma fyzického a duševního zdraví je systematicky integrováno do učebních osnov již na úrovni základního vzdělávání. [2] Důraz je kladen nejen na teoretické informace, ale také na praktickou výuku formou interaktivních programů. [3] Mezi konkrétní příklady patří:
Tato opatření cílí na formování zdravých návyků již v útlém věku a představují klíčový prvek v dlouhodobé strategii podpory zdraví populace. [5] Tato strategie vyžaduje nejen dílčí kroky v podobě podpory jednotlivých témat, ale také infrastrukturní změny, aby podpora pohybu – například jízdy na kole ve městech – mohla být skutečně efektivní.
Další silnou stránkou švýcarského modelu je aktivní zapojení zdravotních pojišťoven do podpory zdravého životního stylu. Oproti České republice, kde se preventivní programy často omezují na příspěvky na očkování či rehabilitaci, jsou ve Švýcarsku preventivní programy komplexní, individualizované a motivačně nastavené.
Pojišťovny nabízejí finanční příspěvky nejen na sportovní aktivity, ale i na kurzy první pomoci, výživového poradenství, odvykání kouření nebo činnost v dobrovolnických spolcích. Některé systémy využívají princip gamifikace – za každý preventivní krok (např. návštěva dentální hygieny, absolvování online kurzu o zdraví, pravidelná fyzická aktivita) sbírá pojištěnec body, které lze měnit za věcné nebo finanční odměny (např. cashback) [6]
Digitalizace hraje ve švýcarském systému klíčovou roli. Mobilní aplikace integrované do pojišťovenských programů [7] nabízejí:
Takto nastavený systém podporuje trvalou péči o zdraví a zapojuje pojištěnce aktivně do procesu péče.
Zdravotní gramotnost je významným determinantem zdraví. Ve Švýcarsku je vnímána jako integrální součást všeobecného vzdělání. V českém vzdělávacím systému přetrvává disproporce mezi obecným přírodovědným vzděláváním a základními znalostmi o lidském těle a zdravém životním stylu. Tato absence základní zdravotní edukace, včetně znalosti praktických informací o potravinách a jejich složení, není nahraditelná krátkou návštěvou u praktického lékaře.
Zavedení zdravotní gramotnosti do školních osnov by mělo být prioritou, protože právě vzdělání je klíčovým faktorem v prevenci řady chronických onemocnění, včetně demencí, jejichž riziko lze snížit ovlivněním faktorů jako je hypertenze, diabetes, deprese, kouření, znečištěné ovzduší či nízká úroveň fyzické aktivity. [8]
Švýcarský model ukazuje, že efektivní prevence není izolovanou složkou zdravotní péče, ale výsledkem propojení zdravotnického, vzdělávacího a sociálního systému. Pro české prostředí z toho vyplývá několik doporučení:
Zdravotní prevence není pouze otázkou medicíny, ale širším společenským tématem s dlouhodobými dopady. Její rozvoj v souladu s moderními principy zdravotní gramotnosti představuje klíč k udržitelnému a efektivnímu zdravotnímu systému budoucnosti.
MUDr. Bc. Jakub Grulich, University Hospital, University of Bern, Switzerland
[2] https://www.bag.admin.ch/de/gesundheitsfoerderung-praevention
[3] https://www.bag.admin.ch/de/gesundheit-in-der-schule
https://www.jugendundmedien.ch/
[6] https://www.helsana.ch/en/individuals/services/apps/helsana-plus.html
[7] https://www.css.ch/en/private-customers/my-health/promoting-health/active365.html
[8] Livingston G, Huntley J, Liu KY, et al. Dementia prevention, intervention, and care: 2024 report of the Lancet standing Commission. Lancet. 2024;404(10452):572-628. doi:10.1016/S0140-6736(24)01296-0
