Úskalí práce žen ve zdravotnictví, aneb „delivered by women, led by men“

Téma genderové nerovnosti v pracovním prostředí je předmětem diskusí již dekády. Pracovní podmínky na pracovišti by však měly představovat rovné příležitosti a umožnit všem zaměstnancům sladit svou kariéru s rodinným životem.

Jak to vypadá ve zdravotnictví?

Statistiky WHO poukazují na to, že ačkoli v globálním měřítku ženy tvoří ve zdravotnictví 70% pracovních míst, vedoucí pozice zastává jen 25%.

Nepoměr žen ve vedoucích pozicích a genderové rozdíly v odměňování práce ale nejsou jediné výzvy, kterým ženy čelí a narážejí na skleněný strop.

Jakým úskalím čelí ženy pracující ve zdravotnictví?

• Ženy ve zdravotnictví jsou soustředěny na nižší a hůře placené pozice, často v zaměstnání plní i neplacené úkoly a čelí realitě genderové zaujatosti
• Špatná politika lidských zdrojů, která v současném systému upřednostňuje v náboru mužů
• Nepříznivá politika podporující patriarchát-žena je statisticky vnímána jako primární opatrovatel
• Genderová diskriminace a nízké zastoupení v řídících pozicích

Proto zdůrazňujeme několik doporučení, která mohou zdravotnické organizace přijmout s cílem zajistit rovné podmínky a zefektivnit systém zdravotní péče.

Celospolečenské a meziresortní změny:

• Eliminace stigmatizace a předsudků vůči ženám, které chtějí pracovat během rodičovské dovolené/před jejím standardním ukončením a odbourávání genderových stereotypů ve společnosti
• Vytvoření míst ve zdravotnických zařízeních pro potřeby umístění dětí-práce ve zdravotnictví má specifickou pracovní dobu
• Navýšení míst v jeslích/předškolních zařízeních

Institucionální změny:

• Institucionální rámec pro zajištění rovných podmínek v možnostech kariérního růstu a odměňování
• Odstranění administrativní a legislativní bariéry pro matky, které chtějí pracovat na rodičovské dovolené (dnes jde o zdlouhavý proces, ve kterém je rodičovský příspěvek svázán s pracovním úvazkem natolik, že matkám reálně neumožňuje pracovat)
• Možnost flexibilního úvazku/pracovní doby, např. úvazek 0,5 či 0,7
• Diverzita personálních komisí, která posuzuje uchazeče do zaměstnání – ženy jsou stále vystavovány otázkám, týkajícím se mateřství nebo plánování rodiny.
• Digitální transformace specifických oblastí práce pro ulehčení administrativní zátěže

Čísla o nižším zastoupení žen jsou varováním i výzvou k vytvoření spravedlivých podmínek na pracovišti. Genderová rovnost a genderově transformační politiky jsou klíčem k budování efektivních zdravotních systémů s jedinečnými dovednostmi a perspektivou obou pohlaví, které tak ve finále vedou k lepším výsledkům nejen pro samotná zdravotnická zařízení, ale pro celou společnost.

Kdy je lepší čas na transformační změnu a odstranění genderových nerovností, které omezují pracovní sílu ve zdravotnictví, než v době, kdy je nedostatek zdravotníků časovanou bombou?

Na mnoho z uvedených problémů a řešení upozornil i Zdravotnický Deník na první diskusi u kulatého stolu s názvem Možnost pracovat, akorát že vůbec (aneb ženy, flexibilita, diverzita a management ve zdravotnictví).

‍

Ženy ve zdravotnictví

• Podle ankety ČLK působí v českém zdravotnictví 220 tisíc žen, 62 tisíc mužů (včetně sester a pečovatelů)
• Z celkového počtu lékařů je žen 55% a mužů 45% podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2016. Mezi lékárníky bylo žen zhruba 6 tisíc, zatímco mužů jen něco přes tisíc. Nejviditelnější je rozdíl v kategorii „všeobecné sestry a porodní asistentky“. Tuto profesi totiž zastávalo téměř 87 tisíc žen a jen lehce přes 2 tisíce mužů.

Zdroj: https://www.evropavdatech.cz/clanek/32-zeny-mezi-lekari