Česká republika se pomalu dostává z jedné z největších krizí ve své moderní historii. Ani po pandemii ale nebude české zdravotnictví z nejhoršího venku. Naopak, zdravotnictví se i před koronavirem potýkalo se závažnými strukturálními problémy. Jakékoliv změny ale zůstávají citlivým tématem jak společensky, tak politicky. Připravenost zdravotnictví na budoucí výzvy bude vyžadovat několik důležitých kroků, od reforem vedoucích k větší ekonomické udržitelnosti sektoru až po investice do kvality, koordinace a včasné léčby a prevence. Na základě rozhovorů s více než 25 experty v českém zdravotnictví navrhujeme seznam pririt pro politické a business lídry.
ČÁST 1
Desatero výzev českého zdravotnictví
V posledním roce jsme řešili krizi, která nemá obdoby: přetížené nemocnice, vyčerpané zdravotníky a kolabující ekonomiku. Po velkém tlaku ze strany pacientů i lékařů došlo k několika dílčím změnám – od implementace eŽádanek a eNeschopenek po sjednocení některých oddělení – přesto však není zřejmé, že zdravotnictví vyšlo z této krize o mnoho silnější.
Příklady ze zahraničí ukazují, že ani krize nemusí být důvodem odložit systémové změny. Například vláda ve Velké Británii 11. února tohoto roku předložila návrh široké reformy anglického zdravotnictví, která se mimo jiné snaží podpořit rozvoj integrovaných systémů péče s lépe propojeným sociálním a zdravotním sektorem.[1] Navzdory pandemii.
Abychom v Česku zabránili dlouhodobé erozi udržitelnosti našeho zdravotnictví, je zásadně důležité zahájit debaty o jeho budoucnosti. Před volbami jsme proto oslovili experty z různých odvětví českého zdravotnictví, a představujeme seznam priorit, které nesmí v debatách o jeho budoucím směřování chybět.
Chronické problémy českého zdravotnictví
České zdravotnictví se sice v minulém roce dostalo do centra pozornosti, jakékoliv úvahy o dlouhodobých změnách ale zůstaly na vedlejší koleji. Jakékoliv úspěchy zdravotnictví byly přitom více dílem setrvačnosti systému a úsilí zdravotníků než promyšlené integrace péče a systematického zvyšování kvality. Mnozí experti i mezinárodní organizace již dlouhá léta poukazují na jeho zásadní problémy, které během současné krize nezmizely – například nutnost reformy jeho financování.[2] Podle propočtů ÚZIS a IES z konce roku 2019 by mohlo v roce 2030 ve zdravotnictví chybět 82 až 114 miliard Kč.[3] Česká republika je také jednou ze zemí EU s největšími rozdíly ve zdraví napříč populací, podle regionu bydliště či socioekonomických podmínek.[4]
Pandemie pro nás představuje šanci definovat dlouhodobou strategii pro tento životně důležitý sektor, a nadcházející volby částečně toto témat otevřou. Jedná se mimo jiné o šanci se přiblížit tempu ostatních vyspělých zemí, které již dnes zvyšují kvalitu služeb zdravotních a sociálních sektorů, a posilují jejich schopnost se vypořádat s problémy jako stárnutí populace či nedostatek personálu.
Zdravotnické desatero ve volebním roce
Na základě rozhovorů s více než 25 experty představujeme seznam priorit a otázek klíčových pro budoucí vývoj českého zdravotnictví v další letech a dekádách.
PLÁNOVÁNÍ, UDRŽITELNOST A MODERNIZACE
1. Jak by mělo vypadat strategické plánování na národní úrovní?
Českému zdravotnictví chybí vize a strategie pro zdravotnictví budoucnosti, a koordinace mezi klíčovými hráči, od poskytovatelů až po pacienty a pojišťovny. To bude potřeba k úspěchu všech budoucích reforem.
2. Jak můžeme zajistit udržitelnost financování českého zdravotnictví?
V důsledku rostoucích výdajů na zdravotní péči je potřeba stabilizovat budoucí financování systému, včetně oblasti úhrad za zdravotní péči a léky.
3. Jak by měla být urychlena digitalizace a zvýšen přístup k veřejným datům?
Lepší použití dat v digitální podobě snižuje administrativu, zvyšuje transparenci, a tím také tlak na zvyšování kvality péče.
ORGANIZACE A KVALITA PÉČE
4. Jak by měla být strukturována zdravotní péče, aby byla zajištěna její dostupnost a efektivita?
Stárnutí populace a zdravotníků, nedostatečná koordinace a nerovnosti mezi regiony se již teď promítají do nerovností v dostupnosti péče.
5. Jak můžeme zvýšit efektivitu a odbornost řízení zdravotnických institucí?
Zdravotnictví by nemělo být vystaveno přímému politickému tlaku, který může vést k nesystémovým změnám a krátkodobým úsporám na úkor dlouhodobé udržitelnosti.
6. Jak by měla být provedena reforma vzdělávání a organizace práce nelékařských zdravotních rolí a reforma postgraduálního vzdělávání lékařů a sester?
Vzdělání pro lékaře i další zdravotní personál často neodpovídá praktickým potřebám a často klade větší důraz na papírové splnění požadavků, ne na kvalitu a efektivitu péče. Lepší organizace práce a delegace některých úkonů může navíc zvýšit kapacitu systému.
7. Jak můžeme dlouhodobě zajistit péči o pacienty s chronickými onemocněními s ohledem na stárnutí populace?
Jako v ostatních vyspělých zemích budou v dalších letech do důchodu odcházet populačně silné ročníky: to s sebou přinese větší poptávku po zdravotní péči a také po službách na sociálně-zdravotním pomezí, kde prozatím chybí dostatečná integrace.
DŮRAZ NA PACIENTA
8. Jak můžeme zlepšit současné kapacity v oblasti veřejného zdraví a prevence?
Oblast ochrany veřejného zdraví je dlouhodobě opomíjena. Schopnost reagovat na nové hrozby, včetně pandemií, bude v budoucnosti klíčová, a bude vyžadovat vzdělání nové generace expertů v oblastech jako epidemiologie, infektologie, datové vědy či ekonomie zdravotnictví.
9. Jak by mělo české zdravotnictví pomoci pacientům zlepšit kvalitu života ve všech jeho etapách, včetně paliativní péče?
Budoucí zdravotnictví by mělo pomoci zvyšovat jak autonomii a důstojnost pacientů, tak také podpořit jejich participaci v oblasti prevence a zdravého životního stylu.
10. Jaký by měli mít pacienti v budoucnu vztah k lékařům a medicínským autoritám?
Vztah založený na důvěře, transparenci a vzájemném respektu mezi pacienty a zdravotníky bude zárukou úspěchu. Důležitou roli budou hrát i odborná komunita a média.
Další kroky
Pouhým pojmenováním problémů ale nesmíme skončit. Je třeba se nejprve zaměřit na oblasti, pro jejichž implementaci existuje dostatek kapacit a politické vůle, a díky kterým bychom mohli vytvořit lepší podmínky pro konstruktivní debatu o mnohdy komplikovaných otázkách. Na základě našich rozhovorů v této sérii představíme vybraná témata ve větším detailu – seznam publikovaných článků naleznete zde (zaregistrujte se do Newsletteru pro upozornění na nové texty).
[1] https://www.gov.uk/government/speeches/the-future-of-health-and-care
[2] WHO HiT Czech Republic 2015; EC: Czech Republic: Health Care & Long-Term Care Systems 2019; OECD Reviews of Health Care Quality: Czech Republic 2014
[3] https://chytrypacient.cz/v-roce-2030-bude-podle-propoctu-ve-zdravotnictvi-chybet-82-mld/
[4] OECD State of Health Report, Czech Republic, 2019
