Všichni tři oslovení experti se shodují na tom, že největší posun v prevenci lze v příštích letech očekávat v její lepší organizaci a systematičnosti. Jakub Hlávka zdůrazňuje potřebu standardizace v primární péči, důsledné práce s rizikovými skóre a jasných návazností péče. Robert Hejzák na to navazuje důrazem na systematickou prevenci u rizikových a chronických pacientů a vyšší účast na screeningových programech, kde má český systém stále významný prostor pro zlepšení.
Druhým společným jmenovatelem je digitalizace a efektivnější využití dat. Jakub Hlávka i Robert Hejzák poukazují na potenciál adresného zvaní, připomínek a lepší organizace péče, které mohou relativně rychle zvýšit účast i dopad preventivních intervencí. Zároveň se ukazuje, že klíčové nebude jen navýšení financí, ale jejich cílené využití na opatření s měřitelným efektem.
Eliška Selinger zároveň upozorňuje, že zásadní část prevence se odehrává mimo zdravotnický systém. Zdůrazňuje roli veřejných politik a prostředí, které ovlivňují každodenní chování obyvatel, od dostupnosti pohybu po kvalitu stravování či očkování. Výsledný dopad prevence tak bude záviset nejen na změnách ve zdravotnictví, ale i na schopnosti prosadit širší, populačně zaměřená opatření.
Jakub Hlávka, ekonom
Za největší posun v prevenci v příštích pěti letech bych považoval, kdyby se prevence začala důsledně opírat o systematické vyhledávání rizik v primární péči a kvalitnější, strukturovanou preventivní prohlídku. V praxi to znamená rutinní práci s rizikovými skóre (například SCORE2 u kardiovaskulárních onemocnění), jasnou interpretaci výsledků a hlavně návaznost: co se má stát u pacienta s vyšším rizikem, kam je odeslán a jak se kontroluje dodržení doporučení. Novelizace vyhlášky účinná od 1. 1. 2026 je šance posunout prohlídku od formality ke standardizovanému klinickému procesu. Zároveň by měla růst účast na preventivních prohlídkách z dnešních zhruba 60 %, mimo jiné díky lepšímu zvaní a jednoduššímu objednání.
Druhou klíčovou oblastí jsou onkologické screeningy: mamografický screening je okolo 60 % cílové populace, zatímco kolorektální screening jen zhruba 31 %, takže prostor pro zlepšení je stále velký. Pozitivní signál vidíme u screeningu karcinomu prostaty, který běží od 1. 1. 2024 a první data ukazují velmi vysokou ochotu účasti u oslovených mužů (99 %), pokud se podaří zajistit kapacity a kvalitní návaznou péči.
Třetí oblastí je lepší organizace programů a nastavení motivací: adresné zvaní a práce s daty (registry, cílení na rizikové skupiny, zpětná vazba poskytovatelům), doplněné finančními a behaviorálními pobídkami. Pokud jen VZP deklaruje pro rok 2026 na prevenci přes 2,26 mld. Kč, rozhodující bude, aby prostředky šly do intervencí s měřitelným dopadem na účast, včasný záchyt a návaznou péči.
Eliška Selinger, epidemioložka
Dlouho doufám, že diskuzi o prevenci budeme začínat už před dveřmi nemocnice - s nadsázkou řečeno je totiž ideální se pacientem nestat. Preventivky mají svou roli, zdraví ale nezačíná v ordinaci. Začíná v našem běžném životě, v prostředí, které nás obklopuje. Závisí na atmosféře, prostředí a společnosti, které si pro sebe vytvoříme. A právě tam leží hlavní část politické odpovědnosti. Souhlasím, že stát a politici tu nejsou od toho, aby nám stáli za zády a kontrolovali každý náš pohyb. Jako občanka (a pacientka) po nich ale mohu chtít, aby podpořili opatření, díky kterým pro mě bude dostupné chovat se zdravě a zodpovědně. Ať už to znamená podpora aktivního pohybu, třeba skrze budování cyklostezek, zlepšená dostupnost očkování, zavedením očkování v lékárnách nebo očkování na chřipku zdarma, či podpora vyšší dostupnosti kvalitního stravování, alespoň ve veřejných institucích.
Myšlenek v politickém prostoru existuje hodně. Zatímco zjevná priorita pro posílení kompetencí nelékařských pracovníků dává naději na vyšší dostupnost některých preventivních služeb, jiné prokazatelně efektivní opatření spíše jen opatrně a nestabilně rezonují: zdanění slazených nápojů, alkoholu nebo tajemná zmínka o transparentním označování potravin v programovém prohlášení vlády, která snad znamená více než jen prapodivný semafor ve vládní kantýně. Uvidíme v následujících letech jestli někdo najde odvahu nejen rezonovat, ale především prosadit. A v mezičase můžeme alespoň chodit do těch schodů.
Robert Hejzák, předseda Národní asociace pacientských organizací (NAPO)
V příštích pěti letech očekáváme největší pozitivní změny zejména ve včasném záchytu onemocnění, vyšší účasti pacientů na screeningových programech a v systematické prevenci u lidí s chronickými a rizikovými diagnózami. Klíčovou roli podle nás sehraje digitalizace – automatické pozvánky na screeningy, připomínky prevence a jednodušší objednávání. Stejně jako u očkování se musí preventivní programy více přiblížit občanům, například prostřednictvím zaměstnavatelů, lékáren nebo mobilních týmů.
Zároveň doufáme v posílení kapacit expertů na ochranu veřejného zdraví, kteří budou prosazovat evidence-based opatření zaměřená na podmínky podporující zdraví, jako jsou přísnější imisní limity nebo kvalitnější stravování ve školách.
