Jak posunout plánování kapacit sociálně-zdravotních služeb do 21. století

I přes fakt, že plánování sociálních služeb je plně v gesci krajů jako samosprávných celků a plánování sítě zdravotních služeb zase v gesci zdravotních pojišťoven, je nutné otevřít otázku určitého sbližování těchto systémů v oblasti sociálně-zdravotního pomezí.
Analýzy
Ekonomie zdravotnictví
Stárnutí populace

Momentálně neexistuje v národním měřítku mapový (GIS - geografický informační systém) nástroj, který by dokázal odhalovat bílá místa na základě propojení dat z Registru poskytovatelů sociálních služeb (vlastník MPSV) a Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (vlastník ÚZIS). Takový GIS nástroj by mohl být užíván jako podklad pro plánování sociálně-zdravotních služeb mezi oběma resorty nebo zdravotními pojišťovnami a kraji, které mají povinnost spravovat svoje sítě sociálních či zdravotních služeb.

Sociální hospitalizace jako přetrvávající problém

Přes chybějící praktickou evidenci jsme přesvědčeni, že by se nástroj mohl taktéž velmi pozitivně propsat do mitigace trendu sociálních hospitalizací, kdy na interních odděleních nemocnic zůstávají pacienti z jiných než zdravotních důvodů. Těmito důvody jsou především absence rodinných příslušníků či zázemí pro další péči o pacienta, který se po hospitalizaci ocitne např. v situaci naprosté nesoběstačnosti a potřeboval by pomoc s péčí o vlastní osobu v signifikantním rozsahu - tzn. několik hodin denně. Takový stav může způsobit třeba imobilita pacienta, který nemá potřebnou podporu, upravené domácí prostředí apod. Terénní péče u takového pacienta je v dnešní době velmi problematická (ne-li nemožná) bez dostatečně saturované sítě služeb dlouhodobé péče.

V takové situaci se nabízí možnost přihlášení pacienta do pobytové sociální služby. Problém je ovšem v čekacích dobách a absenci nástrojů jako jsou krizová lůžka, díky kterým lze reagovat i na takové situace. Co pacienta čeká v situaci neoptimalizované sítě služeb dlouhodobé péče? Překlady na různých odděleních nemocnice, prodlužování pobytu, slábnutí kognitivních funkcí a výsledné zhoršení sociální soběstačnosti. Po nějaké době většinou umístění v pobytové sociální službě.

GIS nástroj mapující sociálně-zdravotní služby by však mohl takové sociální hospitalizace předvídat a doporučovat posílení sítě služeb dlouhodobé péče v místech, kde je to nejvíce potřeba. K naprosté mitigaci sociálních hospitalizací zaručeně nedojde, ale může dojít k určitému snížení počtu takových případů.

Jednání se soukromými investory

Nástroj by mohl taktéž sloužit všem stakeholderům jako pomoc a podklad při vyjednávání o nových projektech zvyšující kapacity systému dlouhodobé péče se soukromými investory a samosprávami. Ve chvíli, kdy do regionu přichází soukromý investor s projektem na navýšení kapacit sítě služeb dlouhodobé péče, je v zájmu všech stran se dohodnout na objektivních podmínkách zařazení takového poskytovatele do dotačních/úhradových sítí v případě splnění podmínek týkajících se poskytování služeb v lokalitách, které jsou “bílými místy” v regionu.

Takový nástroj by mohl být obzvláště užitečný pro jednání mezi stakeholdery na úrovni “správců sítí” - tedy krajů a zdravotních pojišťoven. V dalších letech bude zásadní sbližovat sociální a zdravotní služby především z důvodu stárnutí populace. Proto potřebujeme nástroje z 21. století. 

Máme na to data?

Ano, máme. Jak již bylo zmíněno - část dat za sociální služby se nachází v Registru poskytovatelů sociálních služeb. Důležitá data, která můžeme využít:

  • Typ služby
  • Adresa zařízení
  • Kapacita služby
  • Věková kategorie klientů

Druhá část dat za zdravotní služby se nachází v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Důležitá data, která můžeme využít:

  • Adresa poskytování
  • Přehled poskytovaných služeb
  • Forma péče

Co nám naopak chybí?

  • Odhad spádovosti a území, které jsou služby schopné obsloužit.
  • Podrobnější propojení dat skrze ÚZIS a MPSV - čištění dat, aktualizace a napojení datových zdrojů.
  • Pilotní testování - využití takového nástroje by bylo potřeba pilotně testovat na menším regionu, kde by se mohla potvrdit využitelnost.

Závěrem lze jen dodat, že do roku 2035 budeme čelit výraznému růstu poptávky po sociálně-zdravotních službách v důsledku stárnutí populace.  Dle analýzy společnosti BCG (2024) se jen do roku 2035 zvýší potřeba lůžkové kapacity o 28 tisíc lůžek v oblasti pobytových sociálních služeb. Potřeba chytré optimalizace plánování těchto služeb stejně jako terénních služeb bude naprosto zásadní pro další vývoj segmentu dlouhodobé péče.

Závěr
Stáhnout whitepapers
Stáhněte si whitepapers v .pdf podobě pro podrobnější informace na toto téma