Situace v oblasti péče o duševní zdraví české populace je napjatá a jak jsme uvedli v předchozím textu, péče o duševní zdraví dětí se potýká s extrémními problémy. V mnoha případech slýcháváme o čekacích dobách na dětského psychiatra či psychologa v délce mnoha měsíců a dětech, které se péče nedočkaly. Situace se může zdát téměř neřešitelnou, přesto však možnosti ke zlepšení dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví existují, jak ve své analýze uvádí lékař a epidemiolog Matěj Kučera.
Nabídka péče
Nabídka různých typů péče o duševní zdraví je přehledně zobrazena Světovou zdravotnickou organizací v podobě pyramidy (Obrázek), ve které jsou na nejnižších pozicích nízkonákladová a široce-dopadová řešení jako je sebepéče a neformální komunitní péče. Na samé špičce pyramidy je pak odborná péče psychiatrů či klinických psychologů, která je velmi nákladná a do jisté míry nízko-kapacitní.
Obrázek: Pyramida organizace služeb v oblasti duševního zdraví (WHO)
Není tomu jinak i v případě České republiky. Kapacitně, na úrovni vybavenosti jednotlivých pracovišť, je v České republice k dispozici něco málo přes 570 psychiatrických lůžek pro děti a adolescenty. Na úrovni lidských zdrojů je situace ještě vypjatější, kdy dle informací České lékařské komory k jaru letošního roku působilo v dětských psychiatrických odděleních a ambulantní sféře okolo 200 dětských psychiatrů a 100 klinických psychologů zaměřených na dětskou populaci. Nasedajícím problémem je i malý zájem o tento obor ze stran absolventů lékařských fakult.
Obrázek: Vývoj počtu ambulantních psychiatrických pacientů do 20 let věku v ČR (ÚZIS)
Proč tomu tak je?
Jaké jsou příčiny této situace? Jak pro Český rozhlas uvedl poradce ministra zdravotnictví Tomáš Kašpárek, byl obor dětské psychiatrie dlouhodobě nepodporovaný a poškodily ho zmatky ve vzdělávání. Snižující se zájem o obor od doby jeho významného rozvoje v 90. letech způsobuje snižování celkového počtu dětských psychiatrů (a jejich postupné stárnutí), kdy 80 z 200 výše zmíněných dětských psychiatrů je starších 65 let.
Významnou roli hraje také i systémové podfinancování systému psychiatrické péče jako takové, na které upozornil ředitel Národního ústavu duševního zdraví, Petr Winkler: „V České republice je stále přítomná diskrepance mezi financováním péče o duševní onemocnění a ostatními onemocněními, a ze zdravotního rozpočtu jde na duševní onemocnění pouze asi 4,5 %, ačkoli na celkové zátěži za všechna onemocnění zabírají asi 15 %. To je v podstatě strukturální diskriminace lidí s duševním onemocněním.“
Poptávka po péči
Druhou stranou mince, na kterou se občas zapomíná, je vysoká poptávka po péči. Dle národních agregovaných dat Ústavu zdravotnických informací z Psychiatrické ročenky, bylo v roce 2021 ošetřeno téměř 59 000 dětských pacientů s největším podílem poruch psychotického vývoje (33 387) a neurotických, stresových a somatoformních poruch (10 812) (Graf).
V rámci vývoje v čase je možné pozorovat od roku 2010 zvyšující se nárůst využívání zdravotní péče. Celková zátěž duševními obtížemi v dětské populaci se však jeví jako daleko vyšší.
Jak ukazujeme v grafu měsíce, který vychází z národního monitoringu duševního zdraví žáků devátých tříd, který provedl Národní ústav duševního zdraví, je téměř 50% v pásmu sníženého well-beingu, 40% s významnou symptomatologií deprese a 30% s významnou symptomatologií úzkosti. Velká část populace Čechů adolescentů by tak mohla benefitovat z vyhledání odborné péče.
Proč tomu tak je?
Příčinou velmi vysoké poptávky je široká mozaika příčin zahrnující biologické, psychické, rodinné, sociální, ekonomické a kulturní faktory. Nedá se tedy zcela určitě ukázat na jednu příčinu. Dopad současné doby, která je vysoce individualizovaná, globalizovaná, kdy je na děti a dospívající kladen ohromný tlak a lidé jsou všeobecně vystaveni enormnímu množství psychosociálních stresorů, hraje významnou roli. Tato situace na druhou stranu vytváří prostor na systematickou práci s těmito faktory, zejména na podporu prevence duševních onemocnění u dětí a adolescentů.
Co může být řešením?
Řešení současného problému hledají odborníci a politici již několik let. Důležitým aspektem je jistě komplexnost nabízených řešení a jejich vzájemné propojení:
1) Distanční medicína
Na jaře letošního roku prošel návrh odborných společností na zavedení distanční péče. Od příštího roku by tak bylo možné zavést novou službu, která by podle Michala Goetze, předsedy pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví a ředitele Dětské psychiatrické nemocnice Opařany, mohla vést k zefektivnění a zkvalitnění psychiatrické péče, snížení počtu ambulantních návštěv, návštěv pohotovostních služeb, krizových center a hospitalizací. Tato služba by také mohla pomoci poskytnout přímou pomoc v období akutní krize.
2) Rezidenční místa a podpora mladých lékařů
Podpora obsazení chybějících míst novou generací zdravotnických pracovníků by zcela jistě mohla pomoci ulevit současné situaci. Problémem však je, že pouze málo nově promovaných lékařů míří směrem na obor dětské psychiatrie. Řešením by mohla být podpora vzniku nových rezidenčních míst, které jednak pomohou zajistit finanční zdroje, a hlavně formální závazek zaměstnavatele k naplňování specializačního vzdělávání v termínech.
V případě, že by došlo k podpoře prezentace oboru pedopsychiatrie na vysokých školách a případnému rozšíření výuky (která jsou v současné době na úrovni několika dní nebo malého počtu týdnů), by se mohl zvýšit celkový zájem o tento obor. V případě, kdy noví absolventi dostanou podporu díky rezidenčnímu místu, zvyšuje se pravděpodobnost, že u oboru zůstanou.
3) Podpora prevence
Třetím aspektem řešení, které je oproti výše zmíněného možno naplnit v kratším časovém měřítku, je podpora nižších pater péče o duševní zdraví. Tak, jak prezentuje pyramida WHO, jsou nízká patra pyramidy (svépomoc a neformální komunitní péče) nízkonákladové, ale s vysokým dopadem do cílové populace.
Posílení prevence může významným způsobem ulevit špičce pyramidy, a to jak na úrovni lidských zdrojů, tak i zdrojů ekonomických. Dle odhadů Světové zdravotnické organizace se ukazuje, že jeden dolar investovaný do prevence ušetří až 4 dolary za specializovanou péči. V případě, že by se povedlo plošně implementovat programy do škol či rodin (např. Všech pět pohromadě, Triple P), mohou být takové investice nákladově efektivním řešením i v českém kontextu.
Podpora duševního zdraví na školách, v nízkoprahových zařízeních a rodinách může být vhodnou cestou, která povede k menší zátěži na špičky pyramidy péče (dětští psychiatři, kliničtí psychologové), a celkově tak zvýší dostupnost vysoce specializované péče pro ty, kteří se bez ní neobejdou.
