Studie 2025: Digitalizace a elektronizace: chybějící pilíř českého zdravotnictví

Současný stav

Digitalizace zdravotnictví v ČR je stále relativně pomalá, byť se na národní úrovni podařilo realizovat již několik úspěšných digitálních zdravotnických projektů, jako eRecept a eOčkování. Celkově však náš systém neintegruje nová, digitální řešení dostatečně rychle a  v  mnoha oblastech zaostáváme i  dvě dekády za pokročilými zdravotními systémy. Potýkáme se s absencí samotných základů a jasně vytyčeného rámce, na kterém by digitalizace mohla stát. Výstižně to dokládá i fakt, že v roce 2022 vedlo pacientskou dokumentaci výhradně elektronicky jen 12 % ordinací.

I přes podporu v rámci Národního plánu obnovy patří ČR mezi země s nejpomalejší digitalizací zdravotnictví v  Evropě. Cíle plánu neplníme, finance čerpáme neefektivně a  státní správa zůstává pro odborníky a  mladé talenty málo atraktivní, což snižuje inovativní kapacity veřejného sektoru v této klíčové oblasti. Zatímco ostatní země řeší již možnosti přeshraničního sdílení pacientských dat díky nařízení EHDS (European Health Data Space), v ČR není toto sdílení dat možné ani vnitrostátně.

Tuto kapitolu v studii si můžete přečíst také jako PDF.

‍

‍

Hlavní zdroje neefektivity

1. Absence dlouhodobé vize a odvahy ke změnám
   Digitalizace zdravotnictví postrádá strategický směr a systematický přístup. Reformy se často odkládají nebo řeší pouze dílčími zásahy.
2. Nedostatečná legislativa, podpora a interoperabilní standardy
   Chybí jasná pravidla, pevně stanovené lhůty i motivační mechanismy a pobídky, které by poskytovatele vedly k aktivnímu zapojení do digitalizace.
3. Slabé kompetence a nedostatek odborníků
   Sice již existuje Národní centrum elektronického zdravotnictví, ale nedisponuje dostatečnými kompetencemi, pravomocemi a finančními i lidskými zdroji.
4. Zastaralé IT systémy a překážky pro vstup konkurence
   Mnoho nemocnic stále využívá zastaralé a nekompatibilní IT systémy, které brzdí inovace a sdílení dat. Závislost na dodavatelích (vendor lock) a složité veřejné zakázky omezují konkurenci.
5. Roztříštěnost zdravotnických dat a absence elektronického pacientského záznamu
   Vede k duplicitním vyšetřením, zbytečným návštěvám a nízké koordinaci péče. Zároveň znemožňují efektivní analýzu, plánování a optimalizaci procesů, což brání rozhodování založenému na datech a důkazech.
6. Nízká digitální gramotnost zdravotnického personálu a pacientů
   Technologie samy o  sobě nestačí, klíčové je také vzdělávání a  bez dostatečného proškolení lékařů, pacientů a dalších pracovníků ve zdravotnictví, nelze digitální nástroje zavést a efektivně využívat v praxi.

Klíčová doporučení

1. Dokončení digitalizace zdravotnických záznamů pacientů a její udržitelnost
   Proces, který probíhá pod hlavičkou Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ) v rámci rozvoje EZkarty, je pozitivním impulsem a nutným dílem skládačky digitalizace. Zajištění jednotného systému, který ulehčí pacientům a lékařům komunikaci a zlepší léčbu, by mělo být klíčovou prioritou i pro následující roky. Aby byla digitalizace úspěšná, je třeba zajistit financování implementačních projektů nad rámec aktuálně běžícího financování z Národního plánu obnovy. Na Ministerstvu zdravotnictví je nutné dedikovat dostatečné dlouhodobé personální a finanční kapacity a omezit závislost na krátkodobých grantových schématech.
2. Systematická podpora telemedicínských a jiných aplikací
   Rozvoj oboru telemedicíny představuje klíčový předpoklad pro zvýšení efektivity zdravotnického systému, zlepšení přístupu k péči v odlehlých oblastech a snížení zátěže poskytovatelů. Pro úspěšnou integraci telemedicínského modelu do českého zdravotnictví bude důležité zajistit transparentní pravidla a kontinuální financování. Jako inspirace může posloužit fungující německý systém DiGA, která vytváří pobídky pro rychlý sběr. Jeho předností je urychlení procesu adopce nových aplikací za přísných podmínek jejich klinické a nákladové efektivity.
3. Využití velkých dat a umělé inteligence v klinické a rozhodovací praxi
   Díky rozvoji elektronických záznamů a telemedicíny vzniká mnoho nových typů dat, která lze využít pro zlepšení klinické praxe a strategického řízení zdravotnictví. Ministerstvo, pojišťovny i poskytovatelé by měly najít způsob, jak financovat a implementovat projekty směřující k využití těchto dat, včetně jejich využití pro lepší rozhodování o péči (clinical decision support systems) a sekundární analýzu dat. Je přitom velice důležité, aby nové technologie splňovaly etické a bezpečnostní normy, vč. minimalizace rizika algoritmického zkreslení či úniků citlivých dat.

Klíčová doporučení podrobně

Digitalizaci v českém zdravotnictví nebrzdí technologie, ale chybějící koordinace, motivace soukromých i veřejných subjektů a odvaha politických stran k prosazení změn, které by měly zahrnovat:

• Vytvoření pevného legislativního rámce a jasného pětiletého plánu digitalizace založeného na analýze potřeb a kapacit — s konkrétními cíli, harmonogramem a jasně definovanými kompetencemi a úkoly.
• Vybudování celonárodního eHealth systému — v něm by měla být veškerá zdravotnická dokumentace vedena elektronicky.
• Snížení neefektivit souvisejících s kontrolou několika velkých dodavatelů nad IT systémy ve zdravotnictví — otevření trhu pro inovace a nové dodavatele, vytvoření pobídek pro zavádění moderních řešení na straně poskytovatelů zdravotní péče.
• Zvýšení digitálních kompetencí zdravotního personálu — kvalitní edukace v oblasti eHealth a digitálních nástrojů v rámci pregraduálního i postgraduálního vzdělávání.

Co si myslíme o digitalizaci?

Zahraniční zkušenosti ukazují, že dobře nastavená digitalizace vede k lepší dostupnosti péče, enormním úsporám času a financí a k vyšší kvalitě služeb. Digitalizace zdravotnictví však není jen o  technologiích, ale především o  lidech a  systémové změně.

Do digitalizace můžeme zahrnout velkou řadu technologií a modelů péče, které zahrnují:

• Elektronickou zdravotnickou dokumentaci (EHR) — centralizovaná správa pacientských informací dostupná napříč poskytovateli, umožňující koordinaci péče, zamezení duplicit vyšetření apod.
• Telemedicínu — vzdálené konzultace, sledování pacientů na dálku, snížení potřeby fyzických návštěv.
• Umělou inteligenci a analýzu dat — prediktivní modely pro diagnostiku, optimalizaci kapacit nemocnic, personalizovanou léčbu.
• Automatizaci a robotizaci — podpora lékařských zákroků, logistika léčiv, administrativní procesy.
• Digitální monitoring a nositelná zařízení — vzdálené sledování pacientů, prevence akutních stavů.
• Sběr a analýzu dat pro efektivnější péči — digitalizace umožňuje systematický sběr a vyhodnocování zdravotnických dat, což vede k lepší alokaci zdrojů, predikci rizik a průběžné optimalizaci procesů. Přístup založený na datech zvyšuje kvalitu péče a snižuje zbytečné náklady.

Skutečná digitalizace znamená, i  přes všechny technologie, pečlivou analýzu neefektivních procesů, odstranění zbytečné byrokracie a vytvoření propojeného a efektivního systému.

Současný stav digitalizace zdravotnictví v České Republice

Navzdory dílčím pokrokům zůstává ČR jednou z  nejméně digitalizovaných zemí v  Evropě. Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ) sice realizuje některé projekty, například automatizaci propouštěcích zpráv nebo snahu o  interoperabilitu zdravotnických IT systémů, tyto kroky však nepředstavují ucelenou strategii digitalizace. Mnoho inovací vzniká decentralizovaně – například mobilní aplikace pro správu zdravotního stavu nebo chytrá nositelná zařízení (wearables). Jejich širšímu využití v českém zdravotnictví však brání absence systémové podpory, jednotných technických standardů a také jednotné státní infrastruktury, která by umožnila všechna IT řešení snadno sdílet a napojovat na zdravotnický systém bez ohledu na jejich výrobce. I z těchto důvodů výsledky výzkumu z roku 2022 ukazují, že:

• Nedostatečně využíváme digitální nástroje (plně digitální dokumentaci vede jen 12 % ordinací, online objednání umožňuje jen 23 % lékařů a pouze 35 % ordinací umožnilo požádat o recept online, bez fyzického dostavení se do ordinace.
• Podporujeme závislost na papírové administrativě, která brzdí efektivní sdílení dat a koordinaci péče.
• Chybí dostatečný legislativní rámec, podpora a motivace poskytovatelů k digitalizaci.

Národní strategie elektronizace zdravotnictví (2016–2020) sice definovala cíle pro digitalizaci, avšak jejich realizace nebyla zcela úspěšná. V  roce 2025 zahájilo Ministerstvo zdravotnictví práce na aktualizaci této strategie, přičemž nový plán by měl vytyčit cíle do roku 2035. Digitalizační reformy v ČR jsou nadále roztříštěné, pomalé a  chybí jim ucelená vize, efektivní implementace a koordinace mezi klíčovými aktéry. K řešení této situace měl přispět vznik NCEZ, jehož role ve správě infrastruktury a  koordinaci významných projektů však zůstává omezená nedostatečnými kompetencemi a lidskými i finančními zdroji.

V minulých letech přesto již byly položeny základy budoucího systému eHealth. Od roku 2022 je v ČR platný zákon o elektronizaci zdravotnictví 325/2021 Sb., jehož druhá část nabude účinnosti v  lednu 2026. Ve stejném roce by měla vstoupit v platnost i jeho novela, která si klade za cíl zavést například:

• sdílený zdravotní záznam se dvěma klíčovými složkami: emergentním zdravotním záznamem (život zachraňující údaje) a výsledky preventivních a screeningových vyšetření, dostupnými lékařům napříč systémem
• EZKartu jako pacientskou aplikaci pro přístup k vlastním zdravotním údajům
• elektronickou žádanku na laboratorní vyšetření (eŽádanka)
• možnost zahrnutí pacienta do výměnné sítě služeb (v případě, že lékař předá pacientovi zásilku, například s výsledky eŽádanky)
• rozšíření kmenového registru pacientů, například o údaje o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel nebo držení zbraní

Přestože tyto změny představují významný legislativní krok, stále chybí konkrétní implementační plán, který by zajistil jejich efektivní realizaci a přinesl skutečné přínosy pacientům i  zdravotnickému systému. ČR tak v oblasti eHealth nadále zaostává za řadou států EU a má zde značný prostor ke zlepšení.

Evropa digitalizuje, Česko zůstává pozadu

V evropském kontextu patří ČR mezi nejméně digtalizované země v oblasti elektronických zdravotních záznamů a připravenosti na implementaci EHDS, které se má začít implementovat v roce 2027. Podle zprávy Evropské komise z roku 2024 se Česko řadí mezi tři největší „začátečníky v digitalizaci“ a výrazně zaostává za státy, které do této oblasti již několik dekád investují. Inspirativní příklady ukazují, že digitalizace je dlouhodobý proces, který vyžaduje stabilní strategii a podporu, kromě písemných strategií.

Zahraniční příklady ilustrují, že digitalizace je dlouhodobý proces. Například Estonsko, dnes lídr evropské digitalizace, zahájilo digitalizaci už v roce 1998 a od té doby postupně budovalo národní digitální infrastrukturu: 2005 – pilotní projekty elektronizace, 2008 – zavedení elektronických karet pro všechny občany, následně eRecepty, eObjednávání a  online přístup ke zdravotním datům. Dnes se v Estonsku mohou věnovat personalizované medicíně založené na datech. Přínos digitalizace v Estonsku lze pozorovat i  během pandemie COVID-19, která jen potvrdila její důležitost. Digitální systémy umožnily efektivní testování, trasování a  očkování, cílenou alokaci zdrojů a  rozsáhlé využití telemedicíny, což výrazně snížilo zátěž zdravotního systému a vedlo k nižší míře nákaz a úmrtí.

‍

‍