Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

ČR má velmi hustou síť 160 nemocnic s 49 tisíci lůžky, včetně velmi nadprůměrného počtu JIP lůžek. Systém ale čelí významným výzvám. Náklady na akutní lůžkovou péči v roce 2024 dosáhly zhruba 57 % výdajů veřejného zdravotního pojištění. Přitom stárnutí populace a nárůst chronických onemocnění zvyšují poptávku spíše po následné, sociální i domácí péči. Fragmentace zdravotnického personálu do mnoha malých oddělení snižuje celkovou efektivitu. To vše vede k nutnosti reformy systému akutní péče a lůžkového fondu, posílení koordinace s ostatními sektory a efektivnějšího využití lidských zdrojů.

Primární a ambulantní péče představuje klíčový pilíř zdravotnického systému a měla by pokrýt většinu běžných zdravotních potřeb populace. V ideálním systému může primární péče zvládnout přes 80 % zdravotních problémů pacientů, a to za přibližně čtvrtinu celkových nákladů na zdravotnictví. V ČR je tato oblast dlouhodobě poddimenzovaná a rostoucí nerovnosti v dostupnosti ovlivňují nejen kvalitu, ale i koordinaci péče v mnoha regionech naší země.

Iniciativa pro efektivní zdravotnictví ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy připravila soubor doporučení, která mohou napomoci zvýšení efektivity systému tak, aby zdravotnictví dokázalo i při podobné úrovni financování a se srovnatelnými (nebo menšími) personálními kapacitami poskytovat lepší výsledky – a bylo zároveň přívětivější pro pacienty i zdravotnický personál.

Zdravotně-sociální péče se v různých zemích liší nejen svou organizací, ale i způsobem financování a celkovou filosofií přístupu ke zranitelným skupinám obyvatel. Zatímco v České republice dochází k ostrému oddělení zdravotní a sociální sféry, v Německu se tyto oblasti vzájemně prolínají a fungují v koordinovanějším systému. Tento článek se zaměří na klíčové rozdíly v přístupu a financování zdravotně-sociální péče v těchto dvou zemích a navrhne možné úpravy systému v ČR.

Jaké je zastoupení zahraničních pracovníků v českém zdravotnictví a ve kterých profesních skupinách se nejčastěji uplatňují? Podívejte se na aktuální data v grafu měsíce, který připravil Jan Vrána s kolegy.

I přes fakt, že plánování sociálních služeb je plně v gesci krajů jako samosprávných celků a plánování sítě zdravotních služeb zase v gesci zdravotních pojišťoven, je nutné otevřít otázku určitého sbližování těchto systémů v oblasti sociálně-zdravotního pomezí.