V posledních předvolebních měsících opět roste volání po zásadních změnách v českém zdravotnictví, abychom si i nadále udrželi dobrou dostupnost a kvalitu péče. Ty dnes ohrožuje nejen nejistota ohledně financování a obavy z nedostatku prostředků, které by do systému mohly v budoucnu přitéct, ale především rychlé demografické změny, kterým bude Česko v příštích dvou dekádách čelit. Stárnutí populace povede ke zvýšené poptávce po zdravotní péči, potřebě změn ve struktuře poskytovaných služeb a zároveň k relativnímu poklesu dostupných kapacit na trhu práce.
Iniciativa pro efektivní zdravotnictví proto ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy připravila soubor doporučení, která mohou napomoci zvýšení efektivity systému tak, aby zdravotnictví dokázalo i při podobné úrovni financování a se srovnatelnými (nebo menšími) personálními kapacitami poskytovat lepší výsledky – a bylo zároveň přívětivější pro pacienty i zdravotnický personál.
Doporučení představená ve studii Zdravotnictví pro budoucnost nejsou vyčerpávajícím seznamem kroků, které je třeba učinit – ten by byl podstatně delší. Nabízíme však výběr dvaceti prioritních oblastí, v nichž lze v příštím volebním období realizovat konkrétní a dlouho odkládané změny. Od primární péče po tu na konci života a na pomezí zdravotních a sociálních služeb, od oblasti léčiv až po digitalizaci, studie přináší návrhy vycházející z dostupných dat, mezinárodních zkušeností i specifik českého systému.
Věříme, že její publikace přispěje k věcné diskuzi o tom, jaké změny a investice bychom měli v českém zdravotnictví uskutečnit, aby i budoucí generace měly zajištěný přístup ke kvalitní, dostupné a efektivní péči – a aby se zdraví české populace dlouhodobě zlepšovalo.
Studie Zdravotnictví pro budoucnost ukazuje, že skutečné zvýšení efektivity českého zdravotnictví nebude možné bez strategických a strukturálních změn napříč celým systémem. V současnosti čelíme nejen rostoucím nákladům a stárnoucí populaci, ale také nevyužitému potenciálu primární péče, roztříštěnosti systému, nedostatku personálu a slabé koordinaci mezi zdravotní a sociální složkou. Do budoucna budou dopady těchto neefektivit jen narůstat. Proto navrhujeme sérii vzájemně propojených kroků, které mohou v příštím volebním období přinést konkrétní zlepšení – a to i bez dramatického navyšování výdajů.
Zásadním východiskem je posílení primární a ambulantní péče jako základního pilíře efektivního systému. Její potenciál zůstává v Česku dlouhodobě nevyužit, a přitom právě zde může probíhat většina aktivit na poli prevence, řízení chronických onemocnění i základní diagnostiky. Studie doporučuje podporu sdružených praxí a multidisciplinárních týmů, kde spolupracují lékaři, sestry, farmaceuti i sociální pracovníci. Tyto modely fungují úspěšně v řadě evropských zemí a umožňují lepší koordinaci, méně duplicity a vyšší komfort pro pacienta. Klíčové je také rozšíření kompetencí nelékařských pracovníků – například umožnit sestrám větší roli v řízení chronických onemocnění a farmaceutům se aktivně zapojit do prevence a edukace pacientů. Nedílnou součástí modernizace je i lepší propojení primární péče se systémem podpory veřejného zdraví, což umožní naplno využít preventivní potenciál obou.
Další těžiště navrhovaných změn spočívá v reorganizaci akutní lůžkové péče. Česká republika disponuje velmi hustou a nákladnou sítí nemocnic, která ale není vždy efektivně využita. Nízká obložnost lůžek, výrazné regionální rozdíly a časté nadužívání lůžek akutní péče v situacích, kdy by byla vhodnější dlouhodobá nebo následná péče, vedou k přetížení personálu a neefektivnímu využití zdrojů. Studie proto doporučuje centralizaci vysoce specializovaných oborů a současně posílení menších regionálních nemocnic, které by se zaměřily na komunitní a geriatrickou péči. Důraz je kladen také na koordinaci péče uvnitř nemocnic a efektivní plánování propouštění, což by usnadnilo přechod pacientů do následné péče.
Třetí klíčovou oblastí je dlouhodobá a následná péče, jejíž kapacity zdaleka neodpovídají očekávanému růstu poptávky. Studie odhaduje, že do roku 2035 bude potřeba až 39 tisíc nových lůžek v této oblasti, a navrhuje jak rozsáhlé veřejné investice, tak pobídky pro soukromý sektor. Kromě rozšíření kapacit je nezbytné zavést víceletý stabilní model financování, propojit zdravotní a sociální služby v terénu a zajistit datově podložené plánování nových zařízení podle skutečné poptávky v regionech.
Modernizaci si zaslouží i přístup ke zdravotnickým technologiím a léčivům. Zásadní výzvou je rychlejší a transparentnější vstup inovativních terapií na trh, podpora hodnocení jejich efektivity a využívání flexibilnějších úhradových modelů – například s vazbou na sběr důkazů (coverage with evidence development) či sdílení rizik mezi plátcem a výrobcem. Posílení kapacit HTA a zajištění přístupu k relevantním datům, například z klinické praxe, je pro lepší rozhodování o úhradách nezbytné.
A konečně, digitalizace a datová infrastruktura jsou nutným předpokladem pro jakoukoliv budoucí reformu. Studie vyzývá k přijetí pětileté strategie digitalizace, vybudování plně elektronického systému zdravotní dokumentace, otevření trhu pro nové IT dodavatele a zlepšení digitálních kompetencí personálu. Klíčovým návrhem je i vznik nezávislé agentury pro po vzoru švédské SBU, která by analyzovala zdravotní a sociální data a hodnotila nákladovou efektivitu intervencí na pomezí klinické medicíny a veřejného zdraví. Dalšími důležitými kroky by bylo sledování dostupnosti kvality a dostupnosti péče v reálném čase a využití evidence při vzniku úhradové vyhlášky.
Zdravotnictví, které reaguje na nové potřeby a příležitosti, vyžaduje dobré řízení, hledání kompromisu mezi parciálními zájmy a především, zastupování zájmů všech těch, kteří zdravotní péči potřebují nebo potřebovat budou. Studie Zdravotnictví pro budoucnost ukazuje, že naše zdravotnictví má velké rezervy a potřebuje vyšší efektivitu, lepší koordinaci a důraz na kvalitu péči, nejen její objem. Nejde o revoluci, ale o promyšlené a dobře komunikované změny, bez kterých nebude dlouhodobá udržitelnost systému možná.
Studie bude v plném rozsahu představena během tiskové konference a na našich sociálních sítích v průběhu září 2025. Přidejte se k odběru našeho newsletteru, abyste se dozvěděli více, až studii zveřejníme.
